ORLICKOÚSTECKO – 8. květen je v České republice “Dnem osvobození od fašismu”. V letošním roce si připomínáme 70. výročí konce 2. světové války. České Třebové se přímý střet německé a sovětské armády vyhnul, přesto ještě před osvobozením města mohlo dojít k tragédii. “Velitel muničního vlaku, který nemohl vyjet ze stanice, hrozil, že celé nádraží a jeho okolí vyhodí do povětří. Situaci zachránil rakouský lékař, velitel lazaretního vlaku, který německého fanatika zastřelil,” přiblížila dramatické momenty ředitelka českotřebovského muzea Jana Voleská a popsala příchod sovětského vojska do města: “Již 9. května obyvatelé očekávali vojáky vítězné armády, ale museli si počkat. První z nich, se objevili v noci z 9. na 10. května. Přišli směrem od Skuhrova a větší část jich dorazila až 10. května dopoledne. Byli vítáni s radostí a jako osvoboditelé,” řekla Jana Voleská. Tragické události se ale nevyhnuly posledním válečným dnům v Ústí nad Orlicí. V Korejtkách v blízkosti vlakového nádraží došlo k popravě pěti českých mladých mužů a o život přišli i další. V dalších dnech už ale ve městě vlály české vlajky. Obyvatelé se mohli těšit ze znovunabyté svobody a o radost se podělili i s příslušníky “Rudé armády”. “První sovětští vojáci přišli 9. května kolem třetí hodiny odpoledne od Letohradu a první jednotky dorazily na náměstí, kde na ně čekalo velké uvítání od místních občanů,” uvedl správce sbírek orlickoústeckého muzea Zdeněk Skalický. Někteří osvoboditelé však euforii z vítězného tažení nedokázali ukočírovat. “Máme informaci, že i v Ústí nad Orlicí došlo ke znásilnění české dívky a také k rabování některých domácností,” doplnil Zdeněk Skalický. Jiná situace než v České Třebové a Ústí nad Orlicí nastala v květnu 1945 v Lanškrouně, kde mělo výraznou převahu německé obyvatelstvo. To však díky rozhodnutí tehdejšího starosty nekladlo odpor a tak se osvobození obešlo bez krvavých bojů. “Oddíly sovětské armády k nám přišly ze severu z obce Cotkytle 9. května v odpoledních hodinách,” nastínila ředitelka lanškrounského muzea Marie Borkovcová. Další události ale ukázaly, že zlo, které válka zplodila, zakalilo srdce mnohých na obou stranách. “Partyzánská brigáda chtěla město ´vyčistit´ od příslušníků SS, SA, Volkssturmu, Němců a zrádců,” uvedla Marie Borkovcová. Tento proces měl proběhnout prostřednictvím tzv. lidového soudu. “Odsuzoval k trestu smrti oběšením i zastřelením. Někteří Němci byli také lynčováni,” popsala ředitelka lanškrounského muzea. Pro další Němce byl zřízen internační tábor a v únoru a březnu 1946 byli odsunuti. Přes všechny útrapy a křivdy k sobě Češi a Němci našli cestu, o čemž svědčí jak památník usmíření na lanškrounském hřbitově, tak spolupráce obou národů na tom, aby se hrůzy války již nikdy neopakovaly.